Obvykle jsou ponechány původní (inzerované) názvy – i kvůli jejich občasné bizarnosti.
Pokud se fotografie výrazněji liší, jsou ponechány i opakované výskyty falza v různých galeriích.

Zachycená falza

Andrea Pilařová – Belotsvetová: Falza Bělocvětových obrazů jsou většinou patrná na první pohled, protože falzifikátor, či falzifikátoři, jsou naprostí diletanti. Při pečlivém zkoumání je to dokonce vidět zcela jasně.

Pro větší názornost srovnávám falza s pravými obrazy:

Falza	Obrazy
absence elementárních řemeslných znalostí, nahodilost a deformovanost tvaru, neexistence kompozice – samozřejmě chybí i jakýkoli obsah	perfektní znalost řemesla a z ní vyplývající nadstavba, zakládající dokonalou kompozici a smysluplný obsah každého obrazu
neschopnost jednoduchého sladění barev – třeba jen na „designérské“ úrovni – což ještě zvyšuje chaotický dojem	sofistikovaná barevnost, dotvářející kresebný základ kompozice, umělec je schopen „pouhou“ barvou vytvářet tvar v prostoru – navíc má barevnost filozofický obsah

Anatomie

Tato nejobtížnější část malířského řemesla, v níž se i mnohý mistr často „utne“, dokládá nejlépe propastný rozdíl mezi Bělocvětovými obrazy a jejich falzy. K tomu podotýkám, že Bělocvětov patří k těm mistrům, kteří se neutnou.

To, že se falzifikátor za této situace pokouší i o „produkty s anatomickými tvary“, je buď neuvěřitelná arogance, či naprostá neschopnost výtvarného vidění. Zřejmě obojí.

Falza – anatomie	Obrazy – anatomie
Neznalost anatomie na nejzákladnější úrovni. Pokud falzifikátor namaluje, či ještě hůře – nakreslí (v kresbě je to vidět markantněji) „jednoduchou“ postavu, je vždy špatně postavená. Ještě horší situace nastane, pokud se pokusí napodobit mistrné zkratky originálu. V důsledku tak vznikají deformace, které by u živého těla znemožnily jeho funkčnost.	Mimořádná vloha, spojená s dlouholetým „tréninkem“ anatomické kresby, kdy malíř mnohokrát překročil Ingresem doporučené penzum „alespoň jedné kresby denně“, dává Bělocvětovi kreslířskou virtuozitu, umožňující mu zobrazovat naptrosto korektně i velmi obtítžné pozice lidské postavy v detailech i celku.

Jistou obtíž působí, že Bělocvětov si ve svém mistrovství často dovolil skutečnou ekvilibristiku, při které zdánlivě porušuje pravidla stability postav, jak je názorně vidět na obraze z 80.let, „Šašek a jeho syn“.

Resumé: Ani kdyby Bělocvětovy obrazy falzoval malíř s dobrými řemeslnými a technickými znalostmi, nebyl by schopen dosáhnout hloubky a obsažnosti originálu, protože pouze autor prošel celou cestu vývoje svého díla.

Za této situace, kdy se o falza pokouší naprostý diletant, lze říci, že je to dobře i špatně: dobře proto, že je falzum rozpoznatelné na první pohled, špatně proto, že je dílo umělce nestoudně karikováno a jeho jméno poškozováno i jen slovním spojením s těmito paskvily, natož pak jejich prodejem.

Různé galerie: